Za chvilku máme JARO!

... mmmm cítíte to taky?

Za pár dnů bude nadobro konec s prošívanou bundou, kterou jsem si celá natěšená na Vánoce a nadcházející zimu koupila. Začne období sáček, šálů, sukní, šatů a balerín, slunečních brýlí a jarních jarmarků, které letos absolvuji s mají malou žabičkou pod srdcem. :-)

Koukám, že jsem se déle než na měsíc odmlčea, jsem to ale blogerka! Nevím, čím přesně to bylo způsobeno, snad tou ubíjející únavou, plnou hlavou rozhodování o budoucnosti a i trochou toho strachování, zda-li vše je jak má a bude tak až do září...

Máme za sebou kritické první tři měsíce, odběry, velký ultrazvuk a genetiku. Vše dopadlo na jedničku, rosteme jako z vody (dnes to bude 7-8cm od hlavičky k zadečku). Paní docentka na genetice minulé úterý nám gratulovala k Princezně, a to na takových 90%. Takže holky, bude to asi holka!! :-)

Je zvláštní, jak ty první tři měsíce pominou a opravdu se člověku uleví, jednak tedy na duši, ale především na těle. Cítím novou energii a je mi prostě líp. Je to možná i tou předjarní náladou, ono je docela fuk, s čím konkrétně to souvisí, hlavně, že je to lepší.

Co se váhy týče, nebyla bych to já, abych se nezmínila, pořád si ji dost hlídám, hlad je někdy opravdu nekompromisní, najednou, jako byste byly nuceny naplnit diktát zevnitř a nedá pokoj, dokud to nemá. Párkrát a celkem často jsem ulítla na všem možném, i na množství. NAŠTĚSTÍ se to za těch 13 týdnů vrátilo z těch na nový rok shozených 72kg na váhu před hubnutím, tj.74kg. Plán byl takový, že nepřiberu v prvním trimestru nic, ale nešlo to. Nemohla jsem snídat jogurt, svačit pět mandlí, obědvat cottage se zeleninou a večeřet kousek masa a řepy. Bylo to prostě málo, necítíte se dobře, musíte se najíst, chcete-li jakž takž fungovat a mít energii vstanout v 5 do práce a tak dál. I tak ale se sebereflexí jsem na tom velice dobře a proto namítám, že šlo jíst lépe. Chci se na to ve druhém trimestru zaměřit, také na pohyb, který mi teď fakt chyběl. Dovlekla jsem se ve 4 domů, udělala kolečko s pejskama a vlastně ulehla, abych sebou nešvihla. To pojal přítel jako jasné znamení k rozmazlování jeho Vrbičky jídlem a bylo. :-)

Jak říkám, jsem s tím smířená, něco naberu, ale cíl pro druhý trimestr je vydržet co nejdéle na 74kg a nemít v 6.měsíci hodně přes 75kg. Celkem bych ráda rodila s nějakými 82kg, to by bylo +10kg v těhu, což mi přijde tak akorát  na to, že vlastní zásoby nějaké fakt mám... Uvidíme. Pro tři kila navíc brečet nebudem, hlavně, ať je baby v pohodě a šťastné. :-)

Přikládám fotečky z kontroly 28.2. a genetiky z 6.3.

Je to náš bobánek <3 Další kontrolu máme 27.3., nikdy jsem na gyndu nechodila radostněji. :-)

Opatrujte se!

~Vrbička & žabička